Ohlédnutí za baseballovým turnajem Super 6 v Holandsku
Martine, byl jsi vybrán do mužského národního týmu poprvé. Jaký jsi z toho měl pocit?
Určitě to pro mě bylo milé překvapení a dobrá zkušenost. Jediné, co mě před turnajem trošku znervózňovalo, byl fakt, že jsem tam jel jako zadní polař. Nikdy předtím jsem totiž ani v klubu, ani v reprezentaci, zadní pole nehrál.
Jak Tě vnímali ostatní hráči v týmu?
Ke zbytku týmu jsem zapadl bez větších problémů. Se všemi se navíc potkávám pravidelně v Extralize, takže s tím nebyl žádný problém.
Nastoupil jsi ve všech zápasech. Očekával jsi to vůbec?
Většinou, když jste v reprezentaci prvním rokem, zejména v reprezentaci mužů, tak dostanete tak jednu až dvě příležitosti za turnaj. Já jsem měl to štěstí, že jsem nastoupil ve všech utkáních, a docela se mi i dařilo, ačkoli to vždy může být i lepší.
Jaká byla úroveň týmů na turnaji a jak to všechno vlastně probíhalo?
Myslím, že všechny týmy přivezly to nejlepší, co měly. Nadhazovači házeli většinou okolo 90 – 93 mph (145- 149 kmh), což se v Česku tak často nevidí. Hned v prvním zápase s Holandskem jsme ale ukázali, že i my s nimi umíme hrát. Zápas nám utekl o bod, a i tak to hodnotím jako dobře odehraný zápas. S Itálií i se Španělskem nám utekl začátek zápasu, kdy se soupeři podařilo udělat body hned v prvních směnách a nám nezbývalo nic jiného než dotahovat. I když jsem s Itálií a Španělskem prohráli, podařilo se nám prosadit se proti jejich nadhazovačům, a získat tak docela dost bodů. Proti Německu nám utekla jedna směna, kdy se protihráči podařilo udělat čtyři body, a nám se již nepodařilo otočit zápas v náš prospěch. Potom se nám povedly dvě směny, kdy jsme srovnali, ale zápas nám v závěru utekl o bod. Proti Belgii to byla taková přetahovaná: jednou jsme vedli, jednou prohrávali, ale nakonec jsme stav otočili a zápas vyhráli.
Když mluvíš o zápase s Belgií, byl jsi jednou z klíčových postav zápasu. Jak ses cítil?
Cítil jsem se dobře a zápas mi nakonec vcelku i vyšel. Podařilo se mi dát i první oficiální homerun za muže. Pro mě bylo ale hlavní to, že nám to vyšlo týmově a že jsme zápas dotáhli do vítězného konce.
Je něco, co bys chtěl vzkázat hlubockým hráčům?
Začal školní rok, tak bych rád vzkázal hráčům, ať na sobě pořádně makají, a to nejen v baseballe na trénincích nebo při zápasech, ale i ve škole. Protože když to nepůjde ve škole, nepůjde to ani v baseballe. Máme na Hluboké hodně mladých talentovaných hráčů, tak doufám, že si s někým třeba ještě v budoucnu zahraju i za reprezentaci (usmívá se Martin). V neposlední řadě bych rád poděkoval za všechny zprávy a telefonáty, které jsem dostal. Moc si té podpory vážím. Hnalo mě to dopředu po celou dobu turnaje.